AI nám šetří čas. Proč jsme tedy odpoledne úplně vyčerpaní?

Píšeme prezentaci. Napadne nás otázka, tak se zeptáme AI. Mezitím přijde e-mail a s odpovědí nám pomůže AI. Vrátíme se k prezentaci, ale vzpomeneme si na další úkol. Rychle něco ověříme a jedeme dál. 

Na konci dne máme hotovou spoustu věcí. Přesto se necítíme produktivní, ale spíše roztříštění mezi úkoly.

Znáte to? A znají to i vaši lidé?

Průzkum Boston Consulting Group AI at Work 2026 mezi 11 749 pracovníky ze 14 zemí ukazuje zajímavý paradox: 67 % pravidelných uživatelů AI je v práci spokojenějších. Zároveň 41 % z nich hlásí vyšší kognitivní zátěž.

AI nám tedy práci usnadňuje a zároveň více zatěžuje hlavu. Hodně přitom záleží na tom, jak s technologií pracujeme. Více hotových úkolů ještě neznamená, že jsme měli dobrý pracovní den.

Psycholožka Sophie Leroy popsala jev zvaný „attention residue” neboli zbytková pozornost. Když přejdeme k novému úkolu, část mysli zůstává u toho předchozího. Hlavně když jsme ho nedokončili.

Čím více máme otevřených úkolů, tím více energie padne jen na orientaci: Co teď dělám? K čemu se musím vrátit?

AI tenhle kolotoč roztáčí rychleji. Odpověď, text nebo začátek dalšího úkolu máme za pár sekund. Když ale každou volnou chvíli zaplníme dalším podnětem, na soustředění nezbyde prostor.

Výzkumníci BCG pro tuhle únavu našli název „AI brain fry”. Ve studii mezi 1 488 pracovníky velkých amerických firem ho zažilo 14 % uživatelů AI.

Projevuje se mlhou v hlavě, bolestí hlavy a pomalejším rozhodováním. Nejvíce přitom vyčerpává dohled nad AI: číst, posuzovat a opravovat její výstupy.

Dopady ale nekončí u jednotlivce. Brain fry souvisí s větším množstvím chyb i s vyšší chutí odejít z práce. Pro firmu je to tedy otázka kvality práce i fluktuace.

Únava z AI je proto téma pro celou firmu.

AI nemusíme používat méně. Můžeme ji ale používat chytřeji. 

1. Méně přepínání. Každý si může vyhradit bloky na soustředěnou práci a zvlášť čas na e-maily a práci s AI. Mnohem více ale pomůže, když to nastaví celý tým. Třeba společné dopoledne bez schůzek nebo dohoda, na co se odpovídá hned a co počká.

2. Méně nástrojů. Kolik AI nástrojů lidé používají, je často rozhodnutí firmy. Podle studie produktivita roste jen do dvou nástrojů, s každým dalším klesá. Než nasadíte další, zvažte, zda zvládne nahradit některý ze stávajících.

3. Jasné vodítko k ušetřenému času. Podle BCG dvě třetiny lidí nedostávají žádné vodítko, co s časem ušetřeným díky AI dělat. Výchozí volbou je tak další úkol. Firma přitom může jasně říct, že část toho času patří soustředění, učení nebo regeneraci.

4. Pauzy jako normální součást práce. Krátké pauzy do 10 minut podle metaanalýzy 22 studií snižují únavu a dodávají energii. Lidé si je ale vezmou jen ve chvíli, kdy to nevypadá jako lenost. Pomůže, když tyto pauzy využije i vedení.

Zpřístupnit lidem AI nestačí. Stejně důležité je nastavit prostředí, ve kterém ji mohou využívat smysluplně.

Studie BCG ukázala, že nejsilnější ochranou proti „AI brain fry” byla firemní kultura, která jasně dávala najevo, že na hranici mezi prací a volnem záleží.

Ve Fpohybu pomáháme lidem fungovat zdravěji přímo během pracovního dne. Na udržitelném výkonu se totiž podílí i to, jak během dne zacházíme se svou energií.

AI nám pomáhá zvládnout více. Je na nás, jestli ten potenciál využijeme jen k většímu objemu práce, nebo i k lepšímu pracovnímu dni.