TRIBEE

Určitě jste je už někde zaznamenali. V motivačních postech na sociálních sítích, na firemních taškách, v prezentacích vedení nebo v projevech zakladatelů. Opakují se pořád dokola, beze změny, bez kontextu: korporátní fráze. Nabízí se otázka, zda někdy vůbec dávaly smysl, nebo jestli už od začátku sloužily spíš jako pohodlné zkratky místo skutečného přemýšlení. Pojďme se na několik z nich podívat blíž.

Znáte tu starou rovnici? Čím více praxe máte, tím vyšší je vaše hodnota na trhu. Jenže stará pravidla dnes přestávají platit. Z trhu se stává bizarní místo, které drtí kandidáty na obou koncích. Proč junioři nemají kde začít a zkušení profíci si schválně mažou CV?

Smysl práce, uznání, dobré vztahy s nadřízenými, rovnováha mezi osobním a pracovním životem – motivace je klíčem k úspěchu každého zaměstnance a každé společnosti. Jelikož se pracovní prostředí neustále vyvíjí a přicházejí nové generace s odlišnými hodnotami a očekáváními, je důležité porozumět tomu, co je pro jednotlivé skupiny zaměstnanců skutečně motivující. V tomto článku si skrze pohledy a zkušenosti vybraných odborníků ukážeme, že na prvních příčkách motivace nutně nemusí viset peníze. Mnohdy totiž přijdeme na to, že finanční odměna není hlavním důvodem, aby zaměstnanci v práci rádi zůstali.

Model pasivní inzerce „vystav textový inzerát a doufej” selhává. Přišel čas posunout se od neosobních odrážkových textů k multimediálním profilům a aktivní AI distribuci. Jak dostat pracovní nabídku přesně k těm správným kandidátům, ukázat jim reálné prostředí i budoucí kolegy a získat kvalitní konverzi?

Klasický model pracovní inzerce „vystav textový inzerát a doufej” definitivně naráží na své limity. Suché popisy práce už dnešní kandidáty nezaujmou - chtějí vidět, kde a s kým budou pracovat. Zároveň se recruiteři utápějí v tisících AI-generovaných spamech. Proč tradiční job boardy přestávají doručovat kvalitní zájem a jaká data odhalují krizi dnešního náboru?

Gratulujeme! Postoupili jste do fáze pohovoru a jednou z prvních otázek, kterou od personalisty pravděpodobně uslyšíte, bude: "Tak mi o sobě něco řekněte." Možná vás tato otázka zaskočí, ale pokud se na ni dobře připravíte, můžete naopak získat cenné body a udělat skvělý dojem.

Máte v kanceláři stolní fotbálek a čerstvé ovoce v kuchyňce? Tím se řešil employer branding tak v roce 2015. Dnes je wellbeing jedním z nejdůležitějších pilířů značky zaměstnavatele – a to jako skutečná realita, kterou kandidáti přísně posuzují, ne jen jako benefit na papíře.

Kandidát projde dvěma koly pohovorů, vše vypadá skvěle, ale pak zničehonic zmizí. Ghosting. Až 62 % kandidátů přiznává, že ghostovali zaměstnavatele. Než ale začneme vinit uchazeče, vzpomeňme si, že polovina firem vůbec neodpovídá na přihlášky. Kdo s tím tedy začal?

Až 95 % kandidátů říká, že zacházení během náboru přímo odráží, jak se firma chová ke svým zaměstnancům. A mají naprostou pravdu.

Během pracovního pohovoru téměř vždy zazní "Máte nějaké otázky?". I když je obtížné předvídat všechny otázky ze strany náboráře, na tuto se lze spolehnout. Pracovní pohovor představuje oboustrannou konverzaci, proto je důležité odpovědět "ano". Připravené otázky demonstrují skutečný zájem o pozici a mohou významně ovlivnit celkový dojem z pohovoru, zejména v jeho závěru.

V Česku stále vládne nízká nezaměstnanost, oscilující někde mezi dvěma a třemi procenty, a o kvalitní pracovníky se musí zaměstnavatelé přetahovat. Zkušení zaměstnanci s léty praxe i perspektivní absolventi si v mnoha oborech mohou mezi zaměstnavateli vybírat – a také proto mají velká očekávání a mnohdy ne úplně skromné požadavky. Náboráři tak na svých bedrech nesou velkou zodpovědnost. Výběrové řízení je totiž jakousi výkladní skříní firmy – ukazuje v praxi, jak firma funguje, jaké má hodnoty a co nabízí svým pracovníkům.

Gen Z je prý líná generace, která nechce pracovat. Tohle tvrzení slýcháme pořád, je to ale nesmysl. Z pohledu employer brandingu je situace s touto generací naopak velmi zajímavá a mění pravidla hry.