Vedoucí pozice mají klíčovou roli v nastavování standardů komunikace a spolupráce. Není ojedinělé, že například ve firmě s vysokou fluktuací a nízkým důrazem na kvalitní vztahy, se objeví skvělý šéf, který funguje se svým týmem a pro svůj tým jinak. A tam se lidé často cítí spokojeně navzdory celkovému ovzduší ve firmě. A samozřejmě to funguje i naopak. Tím chci říct, že šéf nebo vedení firmy mají nezaměnitelný podíl na tom, jak se lidé cítí resp. jaký podávají výkon. To potvrzují i studie – například Carmeli & Gittell (2009) dokazuje, že manažeři, kteří podporují psychologické bezpečí a učení z chyb, pomáhají budovat vysokou kvalitu vztahů a zvyšovat spokojenost v týmech.
Co se týče kompetencí, ty drží všichni bez rozdílu. V ideálním světě by vedení firmy mělo mít jasno o tom, co chce a jakým způsobem toho chce dosáhnout, a mít na paměti, že bez lidí a jejich vzájemného propojení a spolupráce to nepůjde. Linioví manažeři by zase ve svých KPI měli mít i to, jakým způsobem kultivují vztahy ve svých týmech. A v neposlední řadě zástupci HR by zase měli dbát na výběr takových kandidátů, kteří podpoří žádoucí firemní kulturu, i na kvalitní a kontinuální vzdělávání, které zaměstnancům dodá potřebné znalosti a dovednosti.
Nakonec však záleží na každém z nás, jak se chováme k sobě samým i k lidem kolem sebe, protože každým jedním chováním přispíváme k formování vzorců, tzv. „patterns“, které se postupem času stanou v dané firmě normou.
