Ti, kteří si dokážou udržet rovnováhu mezi prací a osobním životem, věnují pozornost svému mentálnímu zdraví a pravidelně odpočívají, často zvládnou své úkoly rychleji a kvalitněji než ti, kteří se přepínají. Díky soustředění a dostatku energie podávají stabilní výkon bez rizika vyhoření, což přináší dlouhodobé výhody nejen jim, ale i jejich zaměstnavatelům. Přestat se zaměřovat pouze na počet odpracovaných hodin a klást důraz na mentální pohodu je cestou ke zvýšení efektivity i motivace.
Duševní zdraví jako investice i pro firmy
Duševní zdraví se už dávno neřadí mezi okrajové benefity. Stává se zásadním faktorem ovlivňujícím pracovní výkon. Studie ukazují, že 77 % zaměstnanců považuje benefity související s duševní pohodou za klíčové při volbě zaměstnavatele. Stresovaní či vyhořelí pracovníci vykazují sníženou produktivitu, zatímco firmy nabízející placené volno navíc, flexibilní pracovní podmínky či programy na podporu zdraví pozorují vyšší pracovní nasazení a angažovanost svých lidí.
Pravidelný odpočinek, zejména ve formě dovolené, je účinným nástrojem prevence vyhoření a zvyšování výkonnosti. Výzkum Marshfieldské kliniky ukázal, že ženy, které si neberou dovolenou alespoň jednou za dva roky, vykazují vyšší míru stresu a depresí než ty, které si ji dopřávají dvakrát ročně. Další studie z univerzity v Pittsburghu potvrdila, že volnočasové aktivity snižují krevní tlak, přispívají k lepšímu psychickému i fyzickému zdraví a celkově posilují pracovní výkon.
Ale co přesčasy?
V dnešní době, kdy je přepracovanost vnímána jako známka obětavosti, se lidé často chlubí hodinami navíc strávenými v práci. Přestože se tento přístup může zdát efektivní, důkazy naznačují opak. Zaměstnanci, kteří si dopřávají pravidelné přestávky a čas na regeneraci, jsou méně ohroženi vyhořením, častěji se vyhýbají depresím a jejich pracovní nasazení je konzistentnější.
Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) způsobují poruchy duševního zdraví, jako jsou úzkosti či deprese, globální ekonomice roční ztráty ve výši jednoho bilionu dolarů v důsledku snížené produktivity. Firmy, které se nestarají o duševní zdraví zaměstnanců, často čelí vysoké fluktuaci, nárůstu absencí a klesající morálce. Naopak tam, kde jsou zavedeny programy péče o zdraví, terapie či flexibilní pracovní režimy, dochází ke zvýšení efektivity i spokojenosti zaměstnanců.
Jak podpora duševního zdraví pomáhá s efektivním time managementem
Když mají zaměstnanci přístup k nástrojům na podporu psychické pohody, zvládají lépe stres, soustředí se na práci a efektivně si rozvrhují úkoly. Mezi nejúčinnější opatření patří:
Placené volno navíc – Možnost vzít si dny volna pro regeneraci bez obav z negativních důsledků zajišťuje, že se zaměstnanci vracejí do práce odpočatí a motivovaní. Podle společnosti EY každých 10 hodin dovolené zvyšuje celkový roční výkon zaměstnance o 8 %. Studie Boston Consulting Group navíc ukázala, že když si vedoucí pracovníci povinně vybírají dovolenou, produktivita jejich týmů roste.
Programy péče o zdraví – Firemní aktivity, jako jsou cvičení, meditace či workshopy zaměřené na duševní zdraví, pomáhají snižovat stres a zlepšují schopnost rozhodování. Zaměstnanci, kteří mají možnost využívat tyto programy, vykazují vyšší míru loajality a spokojenosti.
Flexibilní pracovní podmínky – Možnost přizpůsobit si pracovní dobu a místo výkonu práce snižuje psychickou zátěž a zvyšuje efektivitu. Flexibilita je klíčová zejména pro rodiče, osoby pečující o blízké či zaměstnance se specifickými zdravotními potřebami. Díky tomu mohou firmy oslovit širší spektrum talentovaných uchazečů.
Odborná pomoc – Workshopy zaměřené na řízení času a zvyšování produktivity poskytují zaměstnancům užitečné strategie pro optimalizaci pracovních procesů a prevenci vyhoření.
Jak zaměstnanci mohou přispět k podpoře duševního zdraví
Podpora duševního zdraví není jen odpovědností zaměstnavatelů. Sami pracovníci mohou iniciovat změny tím, že budou komunikovat s vedením o potřebě lepší péče o duševní pohodu. Mohou navrhovat nové benefity, sdílet osobní zkušenosti a podporovat otevřenou diskuzi na toto téma.
Například sdílení pozitivních zkušeností s externími terapeuty může vést k zavedení firemních podpůrných programů. Čím více se bude o těchto otázkách hovořit, tím snazší bude prosazení změn na úrovni celé organizace.
Výhra pro obě strany
Duševní zdraví hraje zásadní roli v efektivitě a produktivitě zaměstnanců. Představa, že delší pracovní doba vede k lepším výkonům, se ukazuje jako mylná. Zaměstnavatelé, kteří investují do duševní pohody svých lidí, mohou počítat s vyšší motivací, lepší pracovní morálkou a celkově vyšší produktivitou. Podpora duševního zdraví je tedy nejen prospěšná pro zaměstnance, ale i dlouhodobě výhodná pro samotné firmy.