„V posledních letech se rychleji rozevírají pomyslné nůžky mezi těmi, kdo s technologiemi pracují jen na základní úrovni, a těmi, kdo aktivně experimentují, tvoří a posouvají hranice jejich využití,“ upozorňuje David Kudrna, lektor kybernetické bezpečnosti a AI a odborník na digitální vzdělávání.

Pracovníci, kteří se snad domnívají, že se jich další rozvoj technologií nebude nijak dotýkat, by měli zpozornět. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu z roku 2024 bude totiž v blízké budoucnosti rozvojem umělé inteligence nějakým způsobem ovlivněno na 60 % pracovních pozic. Pracovní náplň zaměstnanců se bude proměňovat, budou mizet rutinní činnosti. 

A jak uvádí David Kudrna, digitálně zdatní lidé, kteří budou například právě s umělou inteligencí a automatizací umět pracovat, budou mít na trhu práce nesmírnou výhodu. A to napříč všemi obory.

Naopak u lidí, kteří se nezajímají a ani nebudou zajímat o nové digitální a automatizační nástroje, hrozí, že spoustu činností budou dělat zdlouhavě manuálně. A budou tak (nejenom) v práci zbytečně neefektivní a v konečném důsledku nehospodární.

Jak si tedy nenechat ujet vlak, zvýšit svou atraktivitu na trhu práce, pracovat efektivněji a digitálně nezakrnět? Zde je několik oblastí digitálních dovedností, na které byste se měli zaměřit při svém vzdělávání.

Virtuální komunikace prodělala, i kvůli Covidu, v posledních letech překotný vývoj. „Digitální technologie nám umožňují pracovat nejen z kanceláře, ale v podstatě odkudkoliv a kdykoliv. Mezinárodní pracovní týmy nejsou ničím výjimečným, vznikají i rozmanité flexibilní úvazky,“ říká David Kudrna.

Do širokého pojmu „digitální komunikace“ tak již dávno nespadá pouze e-mail. Patří sem i ovládání programů pro videohovory (jako jsou například MS Teams, Zoom, Google Meet), nástroje pro týmovou komunikaci (Slack, Discord) nebo nástroje pro projektové řízení (Monday, Trello, Asana, Jira). Neznamená to, že byste museli všechny tyto programy aktivně využívat. Měli byste ale aspoň tušit, že existují. A případně využít toho, že většina z nich nabízí freeware verze zdarma, a ozkoušet si jejich základní ovládání.

„Není to ale jen o nástrojích, ale třeba i o dovednosti efektivně nasdílet soubor kolegům,“ upozorňuje David Kudrna. „Vždy například doporučuji neposílat soubory v příloze e-mailu, ale sdílet odkaz na místo, kde je soubor dostupný. Díky tomu se kolegové dostanou vždy k aktuální verzi souboru. Přesně tyto drobnosti efektivitu práce zvyšují, nebo naopak likvidují.“

A když se obloukem vrátíme zpět ke starému dobrému e-mailu, možná vás překvapí, jaké automatizační funkce nabízí třeba takový Outlook. Roztřiďování e-mailů podle klíčových slov nebo jednoduché naprogramování automatických úkonů v závislosti na parametrech obdrženého e-mailu – to jsou věci, které s trochou snahy zvládne opravdu každý a které vám mohou výrazně ulehčit každodenní práci.

Navíc i do těchto nástrojů stále více pronikají možnosti AI a AI asitenti, kteří dokážou mnohé zpracovat či předpřipravit samy.

Umělá inteligence je pojem, který vládne světu. A i když se může zdát, že je to nadužívané „sexy“ téma, pravda je taková, že umět používat AI nástroje ve svůj prospěch vám může výrazně ulehčit fungování jak v osobním životě, tak i v práci.

Jako běžní uživatelé se nejčastěji setkáváme s generativní umělou inteligencí, která umí vytvářet digitální obsah (text, obraz, zvuk, video aj.). A jak uvádí David Kudrna, abychom generativní nástroje dokázali zužitkovat, hodí se alespoň trochu porozumět jejich technickému zákulisí a mít tak od nich adekvátní očekávání.

„Pokud pracujeme s tzv. chatboty (ChatGPT, Gemini, Copilot, Claude, …), je třeba zvládnout techniku tzv. promptování. Tedy způsob, jakým těmto chatbotům zadáváme práci. Umožňují nám rozvázat si ruce od rutinních úkolů, slouží nám jako virtuální kolegové, kteří akcelerují naši tvůrčí nebo analytickou práci.“

Vývoj těchto nástrojů jde kupředu mílovými kroky. A podle Davida Kudrny je cílem, abychom dokázali s těmito nástroji komunikovat jen přirozenou řečí. 

„Ostatně, už nyní máme možnost hlasové režimy využívat. Budoucnost není ťukání do klávesnice, ale obsluhování počítače přirozenou řečí.“

Každodenní agenda, kterou lze na chatboty delegovat, existuje v prakticky každé profesi. Seznamte se s AI nástroji uvedenými výše, zjistěte, v čem vám mohou pomoci a naučte se efektivně zadávat prompty. Jak je přímo propojit na další nástroje, které využíváme, a předat jim kus práce. Neméně důležité je ale také chápat, v čem jsou limity umělé inteligence a za jakých okolností vám nebude schopna vytvořit hodnotná data nebo podat ty správné informace.

Jestliže se bavíme o digitálních dovednostech, které vás zatraktivní na trhu práce, nemůžeme vynechat téma digitální osobní značky.

To, jak se prezentujeme (nebo neprezentujeme) v digitálním světě, do velké míry určuje, jak nás vnímá svět reálný. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale nic s tím neuděláme.

„Silná digitální osobní značka pomáhá vyniknout mezi konkurencí, usnadňuje hledání spolupracovníků a oslovování klientů. V online světě funguje jako první dojem – když si někoho ,vygooglím' a otevřu jeho profily na sociálních sítích, okamžitě získávám určitou představu,“ upozorňuje David Kudrna.

Pokud plánujete hledat práci, není radno svou digitální osobní značku podceňovat. Podle průzkumu agentury Challenger Gray & Christmas mezi americkými náboráři si informace o kandidátech na internetu zjišťuje téměř 80% recruiterů. Podle Davida Kudrny působí rozpracované a aktuální profily profesionálně a ukazují, že jejich majitel je aktivní a akční. Naopak neaktualizované nebo nevzhledné profily signalizují nezájem o digitální prezentaci, což může být důvod, proč hledat někoho jiného – zvláště v oborech, které s digitálními technologiemi nebo online marketingem úzce souvisí.

A navíc, v dnešní době, si můžeme i při správě a tvorbě osobních profilů významně pomoci s nástroji AI. Mohou nám například pomoci lépe oslovit zájemce o spolupráci nebo určit, jaký způsob sebeprezentace bude fungovat lépe, či vyhodnotit úspěšné příspěvky a hledat v nich vzorce pro další využití.

Okolo kybernetické bezpečnosti se točí hodně pozornosti i peněz. A není se čemu divit. Únik firemních dat nebo citlivých dat klientů může firmě fatálně poškodit reputaci. Opravy po útoku ransomwarem zase mohou instituce vyjít na ohromné částky.

Každý, kdo pracuje v digitálním prostředí, by proto měl znát zásady kybernetické bezpečnosti. Útoky jsou přitom čím dál sofistikovanější a podle Davida Kudrny je velmi zcestná představa, že na podvodný e-mail nebo phishingový útok může naletět jen naprostý digitální analfabet.

„Rozpoznat podvodné weby, zprávy nebo škodlivý soubor není vždy snadné. Škodlivý soubor se může maskovat klidně jako PDF objednávka nebo scan. Podvodníci a útočníci zneužívají našich technických neznalostí k tomu, aby odcizili firemní data, naší on-line identitu nebo poškodili reputaci firmy. Často využívají taktiky sociálního inženýrství – snaží se manipulovat s uživateli tak, aby například neúmyslně prozradili citlivé informace nebo klikli na odkaz a odešli na podvodný web.“

Podle něj je také například rozšířený mýtus, že webová stránka opatřená protokolem “HTTPS” označuje bezpečný a důvěryhodný web, protože “S” znamená “secure”. „Ale to není pravda. Znamená to pouze zabezpečený způsob, jak s tímto webem komunikujeme. Celý web může ale klidně provozovat podvodník.“

Kde se tedy dozvědět jako uživatel více o kybernetické bezpečnosti? Dobrým základem může být rychlokurz Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a digitální technologie. Měli byste si také například aktivovat vícefaktorové ověřování u svých služeb a prozkoumat možnosti správce hesel nebo bezheslových řešení - i to jsou totiž základní „best practices” běžných uživatelů v oblasti kyberbezpečnosti. Pro ty, kteří se o tuto oblast chtějí zajímat více do hloubky, tu samozřejmě jsou i specializovaná školení nebo celé vysokoškolské obory.

Jak upozorňuje David Kudrna, neustálá dostupnost digitálních technologií sebou přináší i určitá negativa: „Digitální technologie rozmazávají hranice mezi prací a volným časem. Mnozí z nás se nechávají vyrušovat notifikacemi během chvílí, které by měly patřit rodině nebo odpočinku. To může vést k dlouhodobé únavě, poklesu produktivity a problémům se soustředěním.“

Ke zdravému a udržitelnému využívání digitálních technologií tak patří i schopnost pracovat s nimi chytře. Když si budete například umět nastavit notifikace tak, aby vám chodily jen ty skutečně relevantní, budete pracovat mnohem efektivněji. I přes veškerou energii, kterou věnujete do digitálního vzdělávání, se pokuste ve svém osobním i pracovním životě zavést prvky digitálního minimalismu, případně si občas naordinujte digitální detox.

Mějte na paměti, že skutečně pokročilý uživatel digitálních technologií se jimi nenechá zahltit. A opět platí, že i s nastovením těchto záležitostí nám dnes může pomoct AI.

Poslední bod tohoto seznamu je možná ten nejdůležitější. Základní vlastností člověka, který chce uspět ve světě neustále se vyvíjejících digitálních technologií, je totiž otevřená mysl a zájem o nové možnosti.

„V moderním pracovním prostředí je klíčové s technologiemi přemýšlet, hledat nové přístupy a tvořit hodnoty. Dlouhodobě se domnívám, že nedostatečné digitální dovednosti lidí v produktivním věku jsou velký ekonomický špunt pro firmy i stát. Leckdy nemáme tušení, jaké možnosti existují a máme kolem sebe k dispozici, nevyhledáváme je, nezkoušíme je. A to je velká škoda,“ říká David Kudrna.

Pro zaměstnavatele tak budete atraktivní už jenom když prokážete, že disponujete tím, co psycholožka Carol Dwecková nazývá „růstovým nastavením mysli“, že nejste digitální „konzerva“ a že máte chuť se učit nové postupy. 

Přečtěte si také:

Naučte se číst mezi řádky: Jak poznat toxické pracovní prostředí už z inzerátů

Přesčasy vs. duševní zdraví: Co zvýší produktivitu zaměstnanců?

Jak zaručeně snížit motivaci zaměstnanců: 10 osvědčených metod