Než zavedete wellbeing program, zjistěte, co firma skutečně potřebuje

Možná už zvažujete jógu, workshop o stresu, ergonomii nebo třeba den zdraví. Ještě před výběrem konkrétních aktivit by ale měla přijít jedna důležitější otázka:

Mnoho firem totiž začíná opačně. Vybere aktivity, které znějí dobře, jsou populární nebo je nabízí konkurence, a teprve potom zjišťuje, jestli odpovídají skutečným potřebám lidí.

Lepší je začít u současného stavu: Co naše zaměstnance nejvíc zatěžuje? Co už funguje? Kde jsou největší rozdíly mezi jednotlivými skupinami? A co chce změnou získat samotná firma?

Než začnete program stavět, vyplatí se zjistit alespoň pět věcí:

1. Co lidi v práci nejvíc zatěžuje?
Je problém ve fyzické zátěži, dlouhém sezení, vysokém tempu, psychickém tlaku, směnách nebo kombinaci více faktorů?

2. Kterých skupin se problém týká?
Člověk ve výrobě, obchodník v terénu a zaměstnanec u počítače mohou pracovat ve stejné firmě, ale potřebovat něco úplně jiného.

3. Co už firma nabízí a co skutečně funguje?
Nízká účast nemusí znamenat nezájem. Možná aktivita probíhá v nevhodný čas, není dostupná pro část lidí nebo jednoduše neřeší jejich problém.

4. Co zaměstnanci sami považují za problém?
Krátký průzkum nebo několik rozhovorů může odhalit něco, co z pohledu HR není na první pohled vidět.

5. Jaký výsledek chce firma?
Wellbeing nemusí být jen o tom, aby se lidé „cítili lépe“. Může řešit například vysokou nemocnost, dlouhodobou fyzickou zátěž, adaptaci nových lidí, udržitelný výkon nebo využívání benefitů.

Právě tady se wellbeing propojuje s byznysem.

Představme si, že zaměstnanci v průzkumu řeknou, že chtějí více aktivit na stres.

Je řešením přidat workshop o stresu?

Možná ano. Ale pokud se zároveň ukáže, že lidé pravidelně pracují přesčas, nemají prostor na přestávky nebo mají dlouhodobě vysokou pracovní zátěž, další workshop příčinu problému nevyřeší.

Wellbeing nemůže být náplastí na špatně nastavenou práci.

A právě proto je diagnostika důležitá. Jejím cílem není za každou cenu najít další aktivitu, kterou firma objedná. Má ukázat, co má skutečný potenciál něco změnit.

Výsledkem diagnostiky by proto neměl být seznam deseti aktivit pro celou firmu.

Měl by vzniknout jasný rámec:

• jaké jsou hlavní potřeby,

• kterých skupin se týkají,

• co má být prioritou,

• jaké aktivity na tyto potřeby navazují,

• a podle čeho poznáme, že fungují.

Právě tak s firmami ve Fpohybu wellbeing stavíme – od potřeb lidí a pracovního prostředí ke konkrétním intervencím, ne naopak.

Například podpora energie může pro kancelářské zaměstnance znamenat práci s dlouhým sezením a mentálním přetížením, zatímco u lidí ve výrobě může být důležitější fyzická zátěž a regenerace.

Stejný cíl tedy může vyžadovat různé cesty.

Dobře nastavený wellbeing program nemusí být ten, který nabídne nejvíc aktivit.

Mnohem důležitější je, zda dokážete odpovědět:

1. Jaký konkrétní problém chceme řešit?
2. Koho se týká a v čem se jeho potřeby liší?
3. Podle čeho poznáme, že se něco změnilo?

Pokud na tyto otázky zatím neznáte odpověď, možná ještě není čas vybírat aktivity.

Nejdřív zjistěte, na čem stavíte. Teprve potom začněte stavět samotný program.